Umělci

Daniela Mikulášková (*1974)

Daniela Mikulášková je vizuální umělkyně a pedagožka, která ve své tvorbě dlouhodobě rozvíjí možnosti malby prostřednictvím textilu a výšivky. Nit používá podobně jako kresbu nebo malířské gesto a vytváří vrstvené struktury na pomezí obrazu, reliéfu a textilního objektu. Pracuje často se starými ubrusy, záclonami a dalšími nalezenými textiliemi, jejichž skvrny, ornamenty, struktura a stopy používání se stávají součástí nového obrazu. Pohyb ruky přitom nechává intuitivně reagovat na samotný materiál. Výsledné práce mohou připomínat krajinné mapy, mentální záznamy nebo nečitelné písmo. Důležitou roli v nich hraje čas – pomalost ručního vyšívání se potkává s výrazností a spontánností výsledné kompozice. Oficiální zdroje: Masarykova univerzita / institucionální záznamy výstav a uměleckých realizací

Glorie Grünwaldová (*2000)

Absolventka Fakulty výtvarných umění v Brně, ve své tvorbě pracuje s tématem pohledu, ženskou figurou a autoportrétem zasazeným do přírodních scén. Její malby propojují fyzickou zkušenost s estetikou inspirovanou digitálním prostředím.

Hana Svobodová (*1991)

Absolventka FaVU VUT v Brně, ve své tvorbě zkoumá tělesnost, zranitelnost a hranici mezi lidským a zvířecím. Pracuje intuitivně s organickými strukturami, chirurgickými prvky i experimentálními materiály.

Inez Tuschnerová (1932–2015)

Inez Tuschnerová byla brněnská výtvarnice, designérka, kostýmní výtvarnice a jedna z výrazných osobností českého textilního umění druhé poloviny 20. století. Ve své práci propojovala volné umění, textilní tvorbu, design a průmyslovou výrobu. V 60. letech se podílela na rozvoji technologie art protis v brněnském Výzkumném ústavu vlnařském a patřila mezi první umělkyně, které její možnosti výrazně rozvíjely. Její textilní práce spojovaly expresivní výtvarné gesto s důrazem na materiál a řemeslnou soustředěnost. Vznikaly monumentální textilní objekty, opony i realizace pro architekturu, které byly prezentovány také v zahraničí. Její tvorba dnes představuje důležitou součást historie brněnského textilního umění a připomíná období, kdy se umělecký experiment přirozeně propojoval s technologickým a průmyslovým vývojem. Oficiální zdroj: Moravská galerie v Brně

Jan Bražina (*1997)

Jan Bražina je vizuální umělec a absolvent Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, kde studoval v Ateliéru sochařství 2 a absolvoval také stáž na UMPRUM v Praze. Ve své tvorbě pracuje s nalezenými, recyklovanými i přírodními materiály, textilem a objektem. Zajímají ho proměny těla, vztah mezi materiálem a osobní zkušeností i hranice mezi ochranou a zranitelností. Jeho objekty často vycházejí z forem oděvu, módních doplňků nebo tělesných fragmentů, které deformuje, spojuje a zbavuje jejich původní funkce. Vznikají tak antropomorfní útvary na pomezí těla, schránky a objektu. Vedle vlastní umělecké praxe se podílí na kurátorském a technickém vedení Galerie FaVU. Oficiální zdroj: FaVU VUT / profil Jana Bražiny

Jiří Staněk (*1990)

Ve své tvorbě se zabývá transformací papíru a hledáním limitů rozvinuté plochy. Papír převádí do geometrických i organických struktur, které se pohybují mezi objektem, reliéfem a prostorovou instalací.

Judita Levitner Studénka (*1994)

Judita Levitner Studénka je vizuální umělkyně působící v Brně. Ve své tvorbě se pohybuje na pomezí malby a textilního umění a dlouhodobě zkoumá vztah materiálu, práce a obrazu. Pracuje především se syntetickými a nalezenými textiliemi, které taví, pájí, propaluje a skládá do vrstevnatých struktur. Tradiční malířské postupy tak převádí do jazyka textilu a současně rozrušuje hranice mezi volným uměním, řemeslem a průmyslovou výrobou. Ve své práci se vrací také k odkazu brněnského textilního průmyslu a technologii art protis, kterou nahlíží z perspektivy současných témat práce, nadprodukce a hodnoty materiálu. V roce 2024 se stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Oficiální zdroj: vlastní web Judity Levitner Studénky / Společnost Jindřicha Chalupeckého

Kristýna Kovaříková (*1992)

Kristýna Kovaříková je vizuální umělkyně, jejíž tvorba vychází z malby a postupně se rozšířila o práci s textilem a tuftingem. Ve svých dílech se vrací k přírodním a krajinným motivům, které propojuje s osobní zkušeností, každodenností, péčí a rodinným životem. Přechod od klasické olejomalby k práci s vlněnou přízí proměnil nejen materiál jejích obrazů, ale také samotný rytmus tvorby. Opakovaný a metodický proces tuftování jí umožňuje práci přerušovat a znovu se k ní vracet. Měkké, haptické obrazy tak vznikají jako záznam času, soustředění a potřeby znovu ustavovat řád. Krajina v nich není pouze námětem, ale také prostorem osobní paměti a prožitku. Oficiální zdroj: Dny otevřených ateliérů na jižní Moravě, web autorky

Martin Skalický (*1976)

Martin Skalický je sochař působící v Brně. Ve své tvorbě dlouhodobě pracuje s figurou, kulturní pamětí a proměnou materiálu. Zajímají ho známé sochařské formy a archetypální obrazy, které převádí do nečekaných materiálů a nových souvislostí. V jeho práci se tak potkává historie sochařství s každodenními předměty, textilem, nalezenými materiály a současnou zkušeností. Charakteristická je pro něj práce s textilem fixovaným pryskyřicí, díky níž měkký a poddajný materiál získává pevnou sochařskou podobu. Opakovaně se vrací k motivům lidského těla, domova, ochrany a elementárních forem. Zajímá ho nejen výsledný objekt, ale také proměna původního materiálu a význam, který si s sebou do nového díla přináší. Oficiální zdroj: vlastní web Martina Skalického

Maud Kotasová (*1980)

Maud Kotasová je vizuální umělkyně a absolventka Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, kde studovala v ateliérech grafiky a environmentu. Absolvovala také studijní pobyty v Chorvatsku a Španělsku. Ve své tvorbě dlouhodobě pracuje s výšivkou, kterou posouvá mimo její tradiční spojení s textilem a přenáší ji na nalezené a průmyslové objekty. Vyšívá do kovových skříněk, částí automobilových karoserií a dalších materiálů, jejichž tvrdý povrch musí nejprve perforovat. Jemnost ruční práce se tak v jejích dílech setkává s fyzickým, někdy až násilným zásahem do materiálu. Prostřednictvím nalezených vět, znaků a obrazů se věnuje osobní i kolektivní paměti a v posledních letech také zkušenosti války na Ukrajině. Oficiální zdroj: web Maud Kotasové

Michal Mižu Mitro (*1989)

Michal Mižu Mitro je slovenský vizuální umělec a výzkumník, který ve své práci propojuje současné umění, technologie a environmentální a společenská témata. Pohybuje se mezi různými médii – od instalace a objektu přes zvuk až po textil – a zajímá ho především vztah lidského těla k prostředí a systémům, jejichž je součástí. V textilních pracích rozvíjí mimo jiné pojem geosexuality a propojuje tělesnost s geologickými a hydrologickými strukturami. Tělo zde nevystupuje jako uzavřená jednotka, ale jako něco, co se neustále utváří ve vztahu k okolnímu světu. Tuftované povrchy jeho obrazů zdůrazňují fyzickou a haptickou stránku díla a propojují lidskou zkušenost s krajinou, vodou a materiálem. Oficiální zdroj: Kunsthalle Bratislava / profil Michala Mitra

Natalie Perkof (*1979)

Česko-ghanská malířka žijící a tvořící v Brně. Ve své tvorbě propojuje figurální malbu, instalace a design s tématy ženskosti, spirituality, mezilidských vztahů a přírody. Její obrazy jsou charakteristické pastelovou barevností, perletí a využitím karbonových vláken či dřevěných dýh.

Natálie Ryzá (*2002)

Studentka magisterského studia na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, ve své tvorbě zkoumá dívkovství, dospívání a formování identity v kontextu současné vizuální kultury. Prostřednictvím figurální malby otevírá témata tělesnosti, vnitřního prožívání a pohledu druhých.

Ondřej Kotrč (*1982)

Český intermediální umělec, jehož tvorba se pohybuje na pomezí malby, objektu a instalace. Ve svých dílech zkoumá proměny obrazu, jeho materiální i virtuální povahu a způsoby, jakými vnímáme vizuální realitu současného světa.

Tomáš Roubal (*1982)

Ve své sochařské tvorbě pracuje s konstrukcí, tělesností a fyzickou přítomností materiálu, který zachycuje ve stavu napětí, pohybu a proměny.

Valentýna Bernacik (*2003)

Studentka ateliéru Malba 2 na Fakultě výtvarných umění v Brně. Ve své tvorbě zkoumá paměť, podvědomí a emoce prostřednictvím fragmentárních obrazů pohybujících se na hranici snu, vzpomínky a reality.

Vendula Chalánková (*1981)

Vendula Chalánková je vizuální umělkyně, ilustrátorka a autorka komiksů. Absolvovala Ateliér environmentu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a během studia prošla také stážemi na AVU, FaVU a Facultad de Bellas Artes de Cuenca ve Španělsku. Její tvorba se pohybuje mezi kresbou, malbou, ilustrací, komiksem, textilem, animací a intervencemi do veřejného prostoru. Charakteristická je pro ni výrazná výtvarná zkratka, humor a schopnost obracet pozornost k obyčejným situacím a předmětům. V textilních pracích převádí například SMS zprávy do pomalého média křížkové výšivky. Pomíjivost digitální komunikace tak staví do kontrastu s časem a soustředěností ruční práce. Oficiální zdroj: web Venduly Chalánkové

Vladimír Houdek (*1984)

Ve své malířské tvorbě pracuje s geometrickými strukturami, optickými vibracemi a světelnými vztahy, jejichž prostřednictvím zkoumá napětí mezi řádem, pohybem a proměnou.

Vojtěch Luksch (*1992)

Vojtěch Luksch je malíř a absolvent Ateliéru malířství 1 na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Ve své tvorbě propojuje tradiční malířské postupy s vizuálním jazykem počítačových her 90. let a přelomu milénia. Pixelové krajiny, herní fragmenty a virtuální prostředí přenáší na plátno, překližku i do nalezených vyšívaných obrazů. Blízkost pixelového rastru a křížkové výšivky mu umožňuje spojovat dva zdánlivě vzdálené světy – domácí rukodělnost a digitální zkušenost jedné generace. S nadsázkou pracuje také s principem „e-plenéru“, kdy krajinu nehledá v přírodě, ale ve virtuálních světech počítačových her. V roce 2022 byl finalistou Ceny kritiky za mladou malbu, kde získal Cenu sympatie. Oficiální zdroj: Dny otevřených ateliérů na jižní Moravě / profil Vojtěcha Luksche